Parte pro slimáky

Slimáci = každoroční jarní téma zahradníků. V jiných článcích vysvětluji, že bez kachen to může být složitější, ale jde to. Hlavní je nastavení zahradníka. Pokud je zahradník zapnutý v modu „boj proti slimákům“, tak je ve stejném modu nastaven i slimák „boj proti zahradníkovi“. Co tedy dělá slimák, pokud s ním zahradník bojuje? Útočí.

Když se zahradník postaví do role predátora = ničiče, propichovače, sbírače, soliče atd. = slimák na hru přistoupí a dodává stále další a další roty, šiky nebo i celé armády slimáků. Slimáčí bojovníci reagují na vojenský arzenál zahradníka. Všichni ostatní (včetně přirozených procesů přírody) jen stojí nezúčastněně opodál, sledují boj a nezapojují se do nesmyslnosti války.

Jednou z možností (dle mých dosavadních zkušeností) je zkusit metodu „žij a nech žít“, ale zároveň si jasně stanovit hranice, kde nejsou slimáci vítáni. Mě osobně oslintávání trvalek a okusování jiných plodin nevadí. Mě jde o zeleninu. A nevadí mi trochu ožužlané ledové saláty, o část úrody se klidně rozdělím. Věřím, že když člověk ustoupí od potřeby úplné destrukce těchto malých hnědých vlhkých tvorů, oni ustoupí od potřeby úplné destrukce malých zelených křupavých rostlinek. Jsem si vědomá toho, že slimáci dělají na zahradě užitečnou práci (rozklad odumřelé hmoty), proto tam jsou.

Letos jsem chtěla zkoušet měděné ochrany, ale nějak se to semlelo, že to nedopadlo. Snad vyzkouším jindy. Pak jsem si objednala na pokusy hlístice, ale světe div se, nejsou na skladě a budou asi až koncem léta (to už mi asi nepomůže).

A protože stále experimentuji a zkouším, tak jsem se rozhodla vyzkoušet něco, co jsem nazvala „parte pro slimáky“. Celá logika věci je o tom, že slimákům se špatně leze po něčem, co je suché, ostré a lepí se to na ně. Jde o vytvoření bariéry okolo záhonů, kterou nepřelezou, nebo je alespoň částečně odradí.

Moje záhonky jsou vyvýšené z modřínového dřeva cca 40cm nad zemí. To slimákům nevadí, vesele po tom lezou. Start mají obvykle hned po západu slunce, ale v deštivých dnech neodmítnou klidně celodenní šichtu. Kolem záhonů je tráva, kterou sekám nakrátko. Když je dlouhá, bydlí slimáci přímo u paty záhonků. Vzhledem k tomu, že slimák uleze za noc až 30m, jsou všechny jejich příjemné denní schovávačky v dosahu záhonů. Nejraději vylézají zpod živého plotu, který je jen 2m od záhonů (na fotce vlevo).

Už delší dobu používám od jara do podzimu mulčování tenkou vrstvou listnaté odležené štěpky. Slámu používám jen na zimu. Štěpka sama o sobě není slimákům moc příjemná, protože je ostrá a suchá a nemohou se pod ní tak dobře přes den schovat, protože se prohřívá. To je taky další odpuzovadlo, které pomáhá. U malých rostlinek je potřeba nechat volné místo kolem stonku. Na fotce níže malá mrkev.

Dalším dobrým pomocníkem je pařník (ten mám) nebo skleník (ten nemám), kde se sazenice předpěstují do takové velikosti, že pro ně sem tam nějaký okus po přesazení ven není fatální. Letos jsem přesazovala z pařníků až koncem května. Bylo to způsobeno i pozvolným jarem a nízkými teplotami. Ledové saláty jsou tedy letos velmi krásné.

Také jsem si všimla, že existují zeleniny, které jsou pro slimáky nezajímavé – hrášek, novozélandský špenát, polníček, lichořeřišnice atd. Jejich vysázení na okraj záhonu může pomoci slimáky odradit. Níže je vidět, jak dopadly sazeničky salátů ve slámě, ale hrášek je netknutý.

A to Parte? Po celém obvodu záhonu jsem nasypala cca 1cm silnou vrstvu carbomulče o šířce 15-20cm. Když se pak člověk podívá na záhon, tak to opravdu vypadá jako parte. Má to několik detailů, které je potřeba doladit. Carbomulč se hodně ohřívá na slunci a tak může některé rostlinky spálit, proto je nutné ho mírně odhrnout od stonků. Ale třeba miniaturní majoránce to nevadilo. Na záhonu níže se daří kedlubnám i sazeničkám salátů, která na jiném záhoně bez parte nepřežily ani jednu noc.

Náhodným pomocníkem slimáků jsou ptáci, kteří s oblibou hrabou po krajích záhonů a promíchávají tak carbomulč se štěpkou. Chce to občas urovnat, ale za měsíc už budou rostlinky tak velké, že to nebude potřeba. Jsou schopni vyhrabat díry až 10cm hluboké. Já je chápu, v záhonu bydlí spousta chutných tvorů. Na tomto záhonu krásně rostou nejen kedlubny, ale i okurky, rajčata a cibulka bez viditelného pokousání.

Okraj na tomto záhonu pomáhá už tři týdny chránit zelí i ledové saláty. Funguje to dobře. Polníček je také netknutý, ale ten jsem ještě nikdy okousaný nenašla.

Tento záhon zatím nedostal „parte“, a to je důvod, proč jsou krajní rostlinky fazolek ožrané až na stonek. Dodatečným dosypáním carbomulče by se další rostlinky měly ochránit.

Tady je pokus na záhonu, který není vyvýšený. Novozélandské špenáty jsou netknuté, ale vlevo nahoře je úplně zdecimovaná sazenice zelí. Pravděpodobně se o to postarali návštěvníci ukrývající se přes den v bambusu. Sazeničku vpravo dole už také někdo navštívil. Uvidíme, zda dosypaný carbomulč pomůže ochránit i další sazenice zelí a růžičkové kapusty.

Pro úplnost dodávám, že stěpku i carbomulč není nutno ze záhonu odstraňovat. Oba materiály jsou přírodní a přispívají jako mulč nejen k zlepšení podmínek pěstování, ale i vylepšení kvality půdy.

Je to opět jeden z mých pokusů a zatím nemám úplné zaručené výsledky. Budu dále tento způsob prozkoumávat, i když už teď je vidět pozitivní vliv. A dám pak vědět, jak to fungovalo u mě. Pokud Vás to zaujalo a máte, nebo budete mít s tímto způsobem nějaké zkušenosti, uvítám jejich sdílení.

Pro zájemce uvádím odkaz, kde nakupuji carbomulč

http://www.lamiaceae.cz/product/drevene-uhli-pro-mulcovani-carbo-mulc-soil-50-litru-151/.

PS: Na základě odborných reakci na článek upřesňuji, že „slimákem“ jsou v tomto článku míněné všechny druhy slimáků, plzáků, hlemýždů a ostatních tvorů z třídy plžů, kteří obývají naši zahradu a s oblibou hodují na zelenině.