Vodní prvek = stará vana

Základem pro přírodní zahradu je pestrost na všech úrovních. Pestrost rostlinstva a živočišstva podporujeme vytvářením různorodých prostředí. Čím pestřejší prostředí, tím lépe.

Vodní prvky mohou mít různou formu i velikost. Vodní plocha, jakkoliv velká, ale hlavně celoročně zavodněná, přiláká další živočichy, kteří rozšíří rozmanitost prostředí (žáby, dravý hmyz). Vodní prvek vylepší mikroklima a v neposlední řadě je i krásný. Pokud není součástí pozemku studánka, potok, řeka, jezírko, rybník nebo pramen, lze vytvořit vodní prvek například ze staré vany. Snad na všech zahrádkách se najde prostor o rozměrech 1.80×0.80 m, kam se dá vana umístit.

Nejlepší je najít klidné stinné nebo polostinné místo. Mám vyzkoušené, že to funguje i na celodenním úpalu, ale jsem v 450 m.n.m. Je dobré mít k vaně přístup, abychom se mohli kochat jejím životem v budoucnu, ale neumisťovat ji na příliš frekventované místo. Šlápnutí po tmě do vany není nijak příjemným zážitkem pro nikoho ze zúčastněných.

Jak na to?

Jednuduché schéma osazení staré vany jako vodního prvku.

Potřebujeme vanu, nebo jinou starou použitou kovovou, plechovou, pozinkovou, smaltovanou nebo litinovou „nádobu“ velikosti alespoň 0,50 x 0,50m a hloubky 0,40m. Staré vany se dají za minimální cenu sehnat ve sběrných surovinách nebo na různých bazarech. Myslím, že mě to stálo před několika lety asi 300,-Kč za kus. Lze použít i staré kovové zednické nádoby a maltovníky.

Důležitým prvkem je zkouška, zda vana neteče ještě před jejím osazením do terénu. Napustím plnou vanu a nechám přes noc. Otvory po výtoku a přepadu se dobře utěsní např. laboratorní gumovou zátkou Verkon. Dodávají se v mnoha různých velikostech. Při nejasnosti výběru velikosti doporučuji koupit větší a případně upravit seříznutím. S malou zátkou se nic moc vymyslet nedá.

Laboratorní gumová zátka utěsní otvory.

Vanu je dobré zakopat tak hluboko, aby vrchní okraj vany byl zároveň s terénem. Já jsem na vykopání některých jam použila bagr, protože byl zrovna na místě a dělal jinou práci. Pokud se jáma kope ručně, je vhodnější zvolit období, kdy není zem příliš suchá a tvrdá. Můj mladší syn František (11 let) vykopal s kamarádem jámu pro maltovník za necelou hodinu.

Fajnšmekři mohou vanu urovnat do vodováhy, aby byla hladina pod okrajem vany všude stejná. Ale je to vidět jen první půlrok, pak to krásně zaroste vegetací.

Osazená vana zatím bez kamení, vody a rostlin, ale s klacky, aby mohli brouci z vany vylézt.

Po pečlivém umístění zátek je dobré dát na dno vany kameny, kamínky, drť nebo cokoliv podobného, co pokryje dno a napodobí přirozené podmínky na dně.

Do vany se umístí jedna nebo dvě vodní rostliny, které odčerpávají živiny z vody, kvetou, čistí vodu a opět dotváří pestrý celek vodního prvku. Nabídky vodních rostlin jsou v některých větších zahradnictvích a lze je najít jako „vodní a bahenní rostliny“ i u prodejců jezírek. Při jejich výběru je dobré dbát na hloubku pěstování ve vodě pro danou rostlinu. Každá rostlina má jiné podmínky. Oblíbené jsou kypreje, kosatce, vodní máta, puškvorce atd. Tyto rostliny většinou mají hloubku pěstování 0 až -20 cm. Povrch hlíny je ve stejné výšce jako hladina vody nebo 20cm pod ní (při plné vaně). Na kolísání hladiny v tomto rozsahu jsou rostliny přizpůsobené.

Čerstvě osazený starý maltovník (foto IToncek)

Vodní rostlina potřebuje mít dostatek možností k filtrování vody. Prodávají se v malých květináčích, ale je vhodné je přesadit do speciálních košů na vodní rostliny, nebo textilních košíků (např. jezirkabanat.cz). Lze použít i staré velké keramické květníky, nebo použité plastové kyblíčky s dostatečným množstvím otvorů na dně a v bocích pro prorůstání kořenů. Pokud potřebujeme rostlinu umístit výše, stačí květník podložit starými cihlami.

Nezbytnou součástí vany jsou záchranné prvky. Jedná se o libovolné dřevěné klacky. Umístí se tak, aby se jich mohli chytit živočichové, kteří omylem spadli do vody. Doporučuji dva klacky křížem na každou stranu vany.

Již rok po osazení je vana bujně osídlena.

Okolí vany je možné nechat být, tak jak je. Nebo je možné vanu obklopit dřevem (klacky) či kameny. Vanu je možné osázet rostlinami (trvalkami) dle vlastního výběru a místních podmínek, nebo nechat, co se tam samo uchytí. Kolem vany bude vždy poněkud bujnější rostlinstvo než jinde.

A teď nastává má nejoblíbenější fáze. Nechat to být, ať se nastolí rovnováha sama.

Občas je dobré zkontrolovat, zda neuhynuly vodní rostliny (proto jsou tam dvě) nebo neopadla moc hladina vody. Existuje názor, že se musí často voda dolévat. Já tuto zkušenost nemám. Vany mám na plném slunci v nadmořské výšce 450 m.n.m. a v polostínu a stínu v 300 m.n.m. V teplejších oblastech může vana více vysychat, proto je dobré je umisťovat spíše do polostínu nebo stínu, případně na místo, kde nebude problém vodu doplnit. Voda může být zpočátku zakalená, zarostlá žabincem, ale časem se celý miniekovodní systém vyváží. Za pět let jsem vany ani jednou nedoplňovala vodou. Jen jsem dvakrát v předjaří nahrabala na vanu sníh z okolí, který pak roztál a vodu doplnil.

Různí živočichové velmi rychle objeví nový vodní prvek v zahradě a oblíbí si jej. I mě baví se dívat, jak to tam žije a rychle se proměňuje.