Zeleninové záhony – hlubinné a vyvýšené – detailní návod

TENTO PŘÍSPĚVEK MŮŽE BÝT PŘÍNOSNÝ POUZE PRO BYTOSTI, KTERÉ ZNAJÍ PRINCIPY PERMAKULTURY. BEZ ZNALOSTÍ PRAVIDEL PERMAKULTURNÍHO PĚSTOVÁNÍ ZELENINY TO NEMUSÍ FUNGOVAT.

Vyzkoušela jsem obojí a každé má svoje výhody a nevýhody. Skladba obou typů záhonů je shodná. Rozdíl je pouze v tom, jak velká část záhonu je pod a nad zemí. Obojí jsou 80cm hluboké. Výhodou této skladby je, že se záhony nikdy neryjí a hnojí maximálně 1x za 3 roky shora (při střídání tratí). Na záhonky se nesmí šlapat, aby zůstaly kypré. Nejsou v nich krtci, protože jsou moc kypré. Postupem času stále lépe plodí a při správném mulčování a údržbě jsou bezplevelné a vyžadují minimum zálivky. Plodí ihned (sela jsem ihned po dokončení). Vyžadují minimum údržby a jsou stále více úrodné.

HLUBINNÉ ZÁHONY

Mají pod zemí 60cm a nad zemí 20cm. Je tedy potřeba vykopat jámy o hloubce 60cm. Já jsem volila délku 3m. Pak už mi přijdou záhony moc velké a pokud se něco vymkne, potřebuji sebrat více síly, abych záhon obstarala. Šířku mám 110cm, ale je to na mě maximální hranice šířky. Měřím kolem 170cm a jsou momenty, kdy se mi do středu záhonu už hůře dosahuje. Rámeček je z modřínových prken v rozích zpevněný příčkami.
Výhodou zahloubených záhonů je jejich menší prosychání. Mám je v poměrně jílovité půdě a o zálivku se není téměř potřeba starat, kromě péče o řašící a malé rostlinky. Nevýhodou je nutnost udržovat dobře bezplevelné cestičky. Mám je široké 60cm mezi záhony a 80cm v podélném směru. Jejich skladba je dvojitý karton, sláma a štepka. Než se to řádně odplevelí, chce to alespoň 3 roky každoroční péče. Jinak plevel proroste vrstvu kartonů a pak se lehce rozroste i do záhonů. Hůře se v hlubinných záhonech řeší i případně bariéry proti slimákům. Ale to je stejně jen otázka prvních několik let, než se vše vyváží a invaze slimáků opadnou.

VYVÝŠENÉ ZÁHONY

Mám je 40cm pod zemí a 40cm nad zemí. Volila jsem vzhledem k rozměru zahrady délku 200cm a šířku 100cm (aby šel navrch posadit pařník). Materiál jsou modřínové fošny. Očekávaná životnost 20let. Rohy jsou zpevněny hranoly zevnitř. Cestičky jsou široké 60cm a vzhledem k výšce 40cm se dá bez potíží projet kolečkem mezi záhony. O cestičky se nemusím starat, jsou z trávy, kterou občas posekám (opět souhlasí s rozměrem 60cm na šíři sekačky). Výhodou vyvýšených záhonů je, že se nemusím tolik ohýbat nebo sedět ve dřepu. Často sedím na rámu protějšího záhonu. Další výhodou je lepší obranyschopnost záhonů proti slimákům a odolnost proti plevelu z cestiček. Případně se dají vně umístit měďené pásky, které je odradí alespoň částečně. Nevýhodou je větší prosychání okrajů záhonu z důvodu prohřátí dřeva sluncem.

Skladba záhonu je jasná z přiloženého schématu. Poměr Dusíkatých (N) a uhlíkatých (C) materiálů je cca 1:25. Dusíkaté musí být přímo na uhlíkatých, aby je „zažehly“.
Skládání záhonu odspodu je v uvedeném pořadí:

  1. větvičky a větve – vyhýbat se čerstvému dřevu, které by mohlo zakořenit (např. vrba)
  2. klády, pařezy – mohou být čerstvé, nahnilé, suché, klidně až průměr 40cm
  3. sláma / seno – tloušťka tak, aby zakryla spodní vsrtvy
  4. voda – tuto vrstvu prolít vodou a ušlapat
  5. vrstva hnoje, bioopdpadu, mokré trávy – navíc cokoliv co je mokré a zapáchá (kompaktní pokrytá plocha – tenká vrstva 5cm)
  6. část hlíny z vykopaného záhonu (10cm)
  7. biouhel – dřevěné uhlí na vylepšení půdních vlastností – stačí posypat
  8. kamenná moučka – jezdím si s kyblíky nabírat prach do lomu – stačí posypat
  9. větvičky – viz 1., tentokrát už tenčí max do síly palce
  10. sláma – tloušťka tak, aby zakryla spodní vrstvy
  11. voda – tuto vrstvu prolít vodou
  12. hnůj – tenká vrstva která pokryje plochu
  13. jemná hlína z výkopu – 10cm
  14. biouhel viz 7.
  15. kamenná moučka viz 8.
  16. kvalitní kompost + perlit (vermikulit) + biouhel + kamenná moučka – směs o tloušťce 10cm

Vrstvy se sešlapávají co nejvíce to jde a prolévají vodou, aby se záhon co nejvíce zhutnil. I tak klesne v prvním roce až o 20 cm a další rok minimálně o 5cm.

Do hlubinného záhonu použiji asi 1/3 vykopané hlíny, do vyvýšeného 40cm to bylo akorát spotřebováno.

Zeleninové záhonky je nejlepší mít pár kroků od kuchyně. V předchozích letech jsem je měla 20km od domu a poměrně úspěšně jsem otestovala, že i tak to jde. Ale ten luxus, mít zeleninu hned pod okny je neocenitelný. Ráno si vyjdu ještě v županu nebo noční košili na zahradu a projdu se mezi tou hojností. Pokud je očekáváno velké teplo, sklidím zrovna zeleninu na ten den a dám do lednice. V poledne je třeba salát trhaný na zahradě poněkud ovadlý. A u toho si natrhám i ovoce do ranního smootie. Krása!

Každý rok je oříškem výběr pěstované zeleniny. Každý člen rodiny mohl vyjádřit svůj názor, co chce na záhonech mít. Udělala jsem tabulku se všemi zeleninami, které mohu pěstovat a každý se mohl vyjádřit čísly (od 0 do 2), co by chtěl. Nakonec jsem vše sečetla a do výběru šlo jen to, co mělo vyšší čísla naž 4. Takto například vypadla z pěstování cuketa, fenykl, kadeřávek, květák, mangold a patizon.
Z ostatního jsem sestavila 5 záhonů. Po dvou záhonech s 1. a 2., tratí a jeden s třetí tratí. Zatím mi chybí 6. záhon, tak ho beru jako fiktivní, aby se mi tratě pravidelně střídaly.
Vytvoření plánku vhodných kombinací mi nezabralo více než hodinu. Málokdy to přesně dodržím, protože každou vytvořenou díru po sklizené zelenině hned opět osazuji. Snažím se ale vždy už jen opakovaně sázet nebo set to, co na záhoně zrovna je, ale třeba na jiném místě.