Zeleninové záhony 2020

Každé jaro je to stejné. Nastane moment, kdy mi přijde energie na tvorbu plánku zeleniny, předpěstování, setí, sázení atd. Nelze to zastavit, je to silné jarní puzení, kterým prochází naše země. Doslova to ve mě bouchne a musí všechna ta chuť něco vypěstovat ze mě ven. Velkým aktivátorem je jarní sluníčko.

Takto vypadají záhony v půlce března. Původně byly od listopadu všechny přikryté vrstvou slámy. Nejbližší záhon „pod oknem“ je už od podzimu osázen cibulí a oset mrkví. V únoru z něj byla odstraněna sláma. Cibule už je 2cm venku a mrkev má první lístky. V březnu byl doset měsíček a kozí brada. Geotextilie chrání rostlinky před mrazem, ptáky a kočkami. Zůstane na záhonu až do konce dubna. Později přijdou na záhon i papriky.

„Druhý“ záhon ještě spí pod vrstvou slámy, ale uvnitř je čilý život. Bude tam třetí trať – hrášek, fazole, fazolky a předpěstované boby.

„Třetí“ záhon a záhon „u jabloně“ jsou dočasně osazeny pařníky – vysvětlení níže.

Letos zkouším použití pařníků od února do srpna. V jarních měsícíh ho používám na předpěstování a rychlení. V květnu se přesunou před záhon malin, kde budou až do srpna vytvářet příjemné prostředí melounům.

Hledala jsem pro sebe vhodný způsob zaznamenávání zeleniny na jednotlivých záhonech. Mě se osvědčila obyčejná excelovská tabulka. Co je podtrženo, tak je ve stavu předpěstování, co je zakroužkováno, je už na svém místě.

Jsem člověk, který stále něco mění a vylepšuje. Dodržuji hlavní rámec (tratě, střídání čeledí plodin), ale v průběhu roku zaplňuji místa na záhonech krátkodobými plodinami dle libosti.

„Třetí záhon“ v únoru – jsem lenoch a nechce se mi zapisovat a označovat, co jsem kde zasadila. Fotka řekne mnohem více. Vyseto zleva cibule sečka, 3 druhy salátů, ředkvičky, pak choi, špenát, rukola a mizuna. Ideální kombinace na jarní očistu.

V půlce března se mají čile k světu hlávkové saláty, ředkvičky, špenát, pak choi, rukola a mizuna. Ostatní trochu utrpělo ranními mrazíky. Nevadí, dosejeme, co se nechytlo. Zajímavý je rozdíl v rostlinkých na plném slunci a částečně ve stínu. To mě moc baví, alespoň to nebude vše najednou. Po sklizni sem přijde předpěstované zelí, okurky a rajčata.

Druhý pařník na záhonu „u jabloně“ slouží k otužování předpěstovaných bobů, kedluben, brokolic a zelí. Květináčky jsou částečně zahrabané v zemi kvůli udržení teploty půdy uvnitř. Nevyužitá vzdálenější část pařníku je osetá kedlubnami. Za pařníkem zbývá část záhonu, kde byla vyseta petržel a pastiňák, zpětně přikrytá tenkou vrstvou slámy.

Pařníky mají otevírání k sobě, abych nemusela záhonky obcházet. Vlevo je pod tenkou vrstvou slámy petržel a pastiňák. Vpravo ještě venkovní část záhonu „spí“ pod zimní vrstvou slámy.

Pátý záhon „u vína“ je v jiné části zahrady. Letos bude produkovat třetí trať. Zatím vyset polníček, kudrnka, špenát, kerblík, kopr, hladkolistá petžel a majoránka. Později je doplní kukuřice, předpěstovaná bazalka, měsíček a do volných míst saláty.

A nezapomenout na geotextilii. Přitěžuji ji zbylou dlažbou. Rozměr plachty je o něco větší, aby mohly rostlinky volně růst. Zalévání záhonu je možné bez předchozího odkrytí geotextilie. Na konci dubna geotextilii odstraním, omyju, osuším a další rok je opět připravena k ochraně jarních záhonů.

Letos jsem zkusila pro předpěstování Jiffy. Bobům se to líbilo, okurky se zatím klubou. Rašelinové květináčky prospívají i paprikám. Tyto dvě zeleniny jsou umístěny přímo na topení v mé ložnici.

Takto vypadaly záhony v loňském roce na začátku června. Letos to bude úplně jiný obrázek. A přesně o tom je permakultura = pestrost v každém prvku. Záhony vypadají každý rok jinak.