Rostliny vhodné k ořešáku = tolerantní k alelopatii

Alelopatie je schopnost rostliny vylučovat do svého okolí látky, které omezují růst ostatních rostlin ve jejím okolí. Rostlina si tak vytváří pro sebe dostatečný prostor bez konkurence.

Případ alelopatie se nejčastěji řeší v souvoslosti s OŘEŠÁKEM libovolného druhu. Pod vzrostlým ořešákem většinou najdeme jen řídkou trávu. Alelopatie se může projevovat i do širšího okolí stromu, než je okraj koruny.

Naštěstí je příroda tak pestrá, že existují i stromy, keře a byliny, které jsou tolerantní k alelopatii a jsou ochotné růst v blízkosti ořešáku.

Každý ořešák může mít různě silnou alelopatii, je tedy vhodné vyzkoušet více možností. Pokud je strom silný alelopat, nemusí ani některé tyto druhy v jeho okolí prospívat. Naopak pokud je slabší alelopat, budou ho snášet i jiné zde neuvedené druhy.

Seznam je průběžně aktualizován dle nových poznatků.

Při výsadbě ořešáků jsem řešila jejich časté namrzání. Inspirovala jsem se ve volné přírodě, kde ořešáky s oblibou rostou přímo v keřích. Vhodným řešením je tedy sázení sazeníc (nebo jen ořechů) přímo k dusíkatým keřům. Dobrou volbou je například Žanovec měchýřník nebo Krušina olšová. Tyto dusíkaté keře rostou maximálně do výšky 3-4m, dodávají do půdy dusík, který podporuje růst ořešáku a vytváří příjemné mikroklima mladým sazenicím a omezují omrzání. Časem je ořešák přeroste a vytlačí.