Domácí melouny

Letos jsem poprvé na nátlak pánské části rodiny zkusila pěstovat melouny. Druhou sktečnou motivací pro mě bylo využití pařníků v létě, protože jinde už to nejde.

Zvolila jsem pro melouny (vědomě a spontáně) úplně nevhodné místo. Záhony, které nebyly vloni na podzim pohnojeny a navíc jsou více než polovinou pod korunou švestky, jsem už vlastně chtěla zrušit. Přímé slunce tam je tak 4 hodiny denně. Ve srovnání s požadavky na pěstování melounů (slunce, výživná půda) tedy pravý opak.

Pořídila jsem dvě sazenice – medový a vodní meloun – obě roubované na dýni.

Oba záhony jsem na začátku června „prolila“ ředěnou jíchou, přidla kompost a uležený koňský hnůj (asi jeden kyblík na záhon). Sazenice rostly až do poloviny července v pařníku s automatickým otevíráním a jednou týdně jsem je zalévala převážně ředěnou jíchou. Už v půli července každá sazenice vyplnila prostor pařníku (1,5mx1m). Kryt pařníků jsem podepřela trámky a sazenice se s velkou chutí vyplazily ven.

I přes nepříliš vhodné podmínky pro pěstování a minimální pěči o prázdninách jsme sklidili jeden velký medový meloun a 4 menší vodní melouny. Všechny byly velmi chutné a sladké. Nejraději je vyjídáme lžičkou dobře vychlazené nebo jako součást smootie.