Maliny, to je moje!

Snad proto mi jdou pěstovat tak snadno, mám je prostě ráda. Moc péče nevyžadují, nezalévám, nepleju, nehnojím. Pouze na podzim odstraním až u země všechny odplozené výhony, rozstříhám je na menší kusy a ponechám pod malinami. Ráda nechávám na místě to, co tam vyrostlo.

Čerstvě zelené letošní výhony obmotám kolem horní příčky, ohnu dolů o obmotám kolem výhonu. Drží to samo a nic k tomu nepotřebuji. Ohnutím se podpoří tvorba bočních plodících výhonů v příštím roce. Když mi zbyde nějaký organický materiál, trochu přimulčuji. Přidávám zejména kyselejší materiály – jehličnaté apod. Maliny mají rády kyselejší, pocházejí z lesa. A pak už jen čekám, až začnou plodit. Myslím, že mám odrůdu Polka, ale jistá si nejsem. Maliny dělají až 2,5 m dlouhé výhony, jsou velké a velmi chutné. Sklízím je až v plné zralosti, kdy jdou lehce stáhnout ze středu.

Nové loňské maliniště má téměř 30m. Postup je na fotkách – posekat trávu, položit kartony, navršit organický materiál, počkat, až to slehne, na jaře zasadit. Pak už jen mulčovat odplozenými výhony a posekanou travou okolo. Maliny dobře snáší i polostín, na suchém stanovišti méně plodí.

Ráda jím tu dobrotu přímo ze zahrady!